246_20250118_152113.jpg

Divize se probouzí po vánočnímu spánku. Jak se mužům dařilo a co nás čeká v novém roce?

Patnáct kol. Tolik už má za sebou elitní mužský tým pod vedením trenéra Ondřeje Otáhala. A zatím si nevedeme vůbec špatně. Pojďme si tedy níže shrnout dosavadní výsledky a také co nás čeká nadále po Novém roce.

Divizní sezóna odstartovala druhý víkend v Září, kdy nás v prvním kole čekal ex-účastník národní ligy Benešov. Za sebou jsme měli výborně odehraný pohárový zápas s Milevskem, a kromě toho také se nám vyhnula veškerá zranění. Jediný, kdo nebyl k dispozici byl David Laho, který se zranil už v prvním kole poháru. Jinak jsme, ale mohli nastoupit v plné palbě. No a lepší start sezóny jsme si ani nemohli přát. Benešov jsme jednoznačně přehráli a zaslouženě jsme po vítězství 12:3 brali první tři body.

Do sezóny jsme tedy vstoupili jako uragán a mohli jsme se těšit na další zápasy ve kterých navážeme na předchozí výkon. Zanedlouho nás čekal další zápas, ve kterém jsme zajížděli na půdu Tábora. Ten pro nás byl velkou neznámou, jelikož se jednalo o jednoho z nováčků divize. I přes dobrý začátek zápasu se, ale nakonec jeho průběh stal velmi vyrovnaným. Tábor herně velmi překvapil a po celou dobu s námi ve skóre držel krok z toho pramenila minimálně ztráta bodu a prodloužení ve kterém jsme nakonec urvali na svoji stranu bod navíc. Do Prahy jsme tak vezli dva body za výhru 7:8pp.

Hned za týden nás čekal další zápas, kdy do Edenu přijely Klatovy. Před tímto zápasem nás bohužel zasáhla nepříjemná zpráva v podobě zranění naší největší posily Davida Šimka a jeho návrat do letošní sezóny je velmi nejistý. Přesto se nám tento zápas podařilo zvládnout a připsat si další tři body za výhru 7:3. Měli jsme tedy na kontě tři výhry v řadě a vše se zdálo býti dobré. To ještě, ale nikdo netušil, že přijdou těžké časy.

Nejprve jsme nezvládli zápas v Dobříši, kde jsme byli považováni za velkého favorita, ale nakonec jsme si díky prohře 6:4 neodvezli ani bod. A poté přišlo doslova vyškolení od jednoho z největších aspirantů na postup goril z Plzně, které nám doma uštědřili debakl 4:16. Sérii proher jsme zlomili až v dalším domácím zápase, ve kterém jsme porazili po vydřeném výkonu poslední Rokycany 5:3.

Do dalšího zápasu ve Strakonicích jsme museli jet kvůli vysokému počtu absencí s velmi okleštěnou sestavou. Neměli jsme tedy co ztratit a zápas byl nakonec až do poslední minuty velice vyrovnaný. Vyhrát mohl jak jeden, tak druhý. Strakonicím jsme nakonec podlehli 7:6 díky gólu v poslední minutě. Nikdo ale nemohl být naštvaný, jelikož jsme podali velice dobrý výkon. V podobném duchu se nesl i následující domácí zápas s rezervou pražských Vinohrad, kde už jsme nastoupili se silnější sestavou. I v něm jsme totiž podali velice dobrý výkon a soupeře jsme velmi potrápili. Vinohrady, ale díky své velké síle a zkušenostem zápas zvládli a vyhráli 4:7. Z výkonu jsme opět, ale měli velice dobrý pocit, což se projevilo v další zápasech.

Po tomto zápase se nám totiž opět povedlo vrátit na vítěznou vlnu. Jako první jsme ve venkovním zápase porazili rezervu Slavie Plzeň 7:8. Dále jsme přesvědčivě porazili rezervu Panthers Praha 13:6, kde nám bohužel zároveň přibyl na marodku Antonín Štička. A první polovinu základní části jsme uzavřeli vítězstvím v daleké Kaplici, kterou jsme porazili poměrem 6:11 a to i přesto, že jsme tento zápas odehráli s minimálním počtem hráčů.

Sezón se překlopila do druhé poloviny základní části ještě před Vánoci

Druhou polovinu základní části jsme zahájili doma proti Táboru. Z prvního zápasu jsme věděli, že to nebude lehký soupeř a ze začátku se nám k tomu i tak povedlo přistoupit. Po velice dobré první třetině jsme si, ale zbytečnými chybami nechávali zápas proklouznout mezi prsty a díky tomu se Táboru povedlo zápas v poslední třetině srovnat a dovést ho jako v prvním případě do prodloužení. V něm jsme opět nakonec měli štěstí my a brali jsme tak se stejným soupeřem za výhru 9:8pp. Ztráta bodu z tohoto zápasu ale, byla zbytečná. Navíc jsme během zápasu přišli také o Filipa Bílka, který si poranil koleno. Podobný scénář se stal také v dalším zápase na půdě Klatov. I tam jsme opět dobře začali a pokračovali v dobrém výkonu přes druhou třetinu. V té poslední jsme, ale nesmyslně ztratili slibné vedení a v prodloužení Klatovy dokonaly obrat. Z tohoto zápasu jsme tedy měli jen jeden bod místo tří za prohru 9:8pp.

Doma jsme se naposled představili před dvěma týdny. Proti nám stála Dobříš, které jsme měli co vracet. To se nadmíru povedlo a před domácím publikem jsme se rozloučili jasným vítězstvím 9:1. Jednalo se, tak zatím o nejlepší výkon této sezóny. To už se, ale nedalo úplně říct o posledním zápase, který jsme odehráli v Plzni proti místním Gorilám. Ty opět potvrdili svoji kvalitu a zaslouženě brali všechny body za vítězství 11:4.

Znamená to tedy, že v neúplné tabulce divize B se momentálně nacházíme na 5.místě se ztrátou tří bodů na čtvrté Klatovy a osmi bodů na třetí Strakonice. Oproti našim největším konkurentům, ale budeme mít do zbytku základní části příznivější los.

A co nás dále čeká po Novém roce? První zápas nás bude čekat 12. Ledna v Rokycanech a hned za týden se představíme také doma. Našim soupeřem budou Strakonice. Dále nás čekají zápasy s rezervou Vinohrad, Slavie Plzeň a Panthers Praha. Doma se naposledy v základní části představíme proti Kaplici. A základní část zakončíme zápasem v Benešově.

O hodnocení jsme požádali také Hlavního trenéra mužů Ondřeje Otáhala, které si můžete přečíst níže.

Hodnocení Hlavního trenéra mužů Ondřeje Otáhala k podzimní části

O Po dobré letní přípravě a velmi solidně odehraném poháru Českého Florbalu nás zastihl i podařený vstup do sezóny. Již ve druhém kole však došlo ke zranění klíčové letní posily Davida Šimka. K němu se bohužel v rychlém sledu přidali dlouhodobější zdravotní absence dalších zkušených hráčů. To mělo neblahý vliv na výkonost, ale především na vyrovnanost a konzistentnost výkonnosti. Prakticky nebylo možné poskládat stejnou sestavu na dva po sobě jdoucí víkendová utkání. Do podzimních divizních utkání ve slávistickém dresu naskočilo celkem 28 různých hráčů. Což je absolutní rekord a situace, kterou nepamatuji. Situace okolo obnovy kostry kádru se začala zlepšovat až v průběhu listopadu. Velmi výrazně také pomohl návrat Martina Fojtíka z Kladna, který se hned zařadil mezi tahouny týmu. I přes zlepšenou výkonost jsme se nevyvarovali některých výpadků ve třetích třetinách, celkově však závěr roku byl herně již vydařenější a míříme tak za postupem do play-up. Otevřený je souboj o druhé a třetí postupové místo, tam budeme směřovat své úsilí.

Autor článku: Alex Petrovič