Bílí v Zelenči tentokrát neuspěli

V sobotu vyjeli do Zelenče bílí, doplnění o 3 hráče červeného týmu a 3 hráče přípravky. Do brany šel už tradičně Péťa a do pole jsme vytvořili 3 lajny se střídáním hráčů přípravky ob jedno střídání. Jak se bílým dařilo v minulých kolech, postoupili výš a tak jsme se tentokrát střetli se silnějšími soupeři. A bylo to hodně znát.

Proti prvnímu soupeři Wizards DDM Praha Silver jsme nezačali vůbec špatně, ostatně skóre v polovině zápasu 4:5 svědčí o poměrně vyrovnané hře. Ve druhé půli se ale náš soupeř rozehrál a trestal naše chyby, případně se ukázala převaha v podobě snadných přechodů přes naše hráče přípravky - ale i ti bojovali a soupeře se rozhodně nezalekli. Konečné skóre 7:12 ukázalo, o kolik silnější soupeř to byl. Hattrick si připsal kapitán bílého týmu Vašek.

Po dlouhé pauze, kterou část týmu strávila v místní příjemné cukrárně, jsme se přesunuli na další zápas. Druhý soupeř Technology Florbal MB Orange byl z našeho pohledu podobně silný. První polovinu jsme ale odehráli mnohem lépe, troufnu si tvrdit, že pokud bychom tak dobře hráli proti Wizards, určitě by bylo skóre pro nás příznivější. Ostatně v poločase jsme vedli 2:1. Přesto se v druhé polovině projevily zase nějaké drobné chyby na naší straně a i když Péťa v brance exceloval, soupeř nás nakonec přestřílel. Konečné skóre 4:6.

Nevěšeli jsme hlavu a naopak jsme se snažili povzbudit se před posledním zápasem o 5. místo. Čekala na nás Florbalová akademie MB - Dalovice, soupeř s podobnými dresy. Krátce po zahájení zápasu jsme si všimli, jak moc jsou jejich dresy podobné a raději si naše obrátili naruby, abychom se lépe při hře poznali. I třetí soupeř se ukázal být silný, ale konečně pro nás lépe hratelný. Hra se přelévala ze strany na stranu a bylo se na dívat. V poločase jsme vedli 3:2, ale soupeř také nechtěl skončit poslední, bojovalo se až do úplného konce a na ukazateli po 20 minutách svítil stav 7:7. Šlo se do nájezdů. Kapitán Vašek určil další dva hráče, rozlosovalo se, kdo začne. První šel Pája a neproměnil. Soupeř také ne. Druhý Vašek také neuspěl. Ale ani soupeř ne. Třetí Robin zavěsil s klidem ostříleného hráče. A když soupeř neuspěl, bylo co slavit, vítězství a celkové 5. místo znamenalo, že nesestupujeme. Sice budeme i příště hrát se silnějšími soupeři, ale jedině to nás posouvá dál.

Červení v Chýni ve finále

Po několika turnajích, kdy se červeným příliš nedařilo, jsme si tentokrát v nové hale v Chýni spravili chuť. Sice jsme vyjeli v oslabené sestavě, jen 7 hráčů, gólman a 2 lajny, ale zvládli jsme to. Do branky se opět postavil Péťa a při neúčasti nemocného Filipa vedl tým jako kapitán Robin.

První zápas pro týmu Kanonýři Kladno stíhači jsme zahájili skvěle. Během krátké chvíle to bylo už 5:0 pro nás, a to i přesto, že Robert nestihl začátek a dorazil až v průběhu první poloviny, takže jsme ze začátku měli jen 2 hráče na střídání. Pak se zaskočený soupeř probral a my naopak udělali nějaké chyby, takže v poločase svítilo na tabuli skóre 5:2 pro nás. Ve druhé polovině se hra vyrovnala, ale spíše proto, že jsme dělali zbytečné chyby a nechávali soupeře skórovat. Naopak sami jsme moc dobře nezakončovali. Druhá polovina skončila smírně, ale díky náskoku z první jsme vyhráli 8:5. Hned 4 góly si připsal Pája.

Druhý zápas proti týmu Start98 Praha Kunratice Yellow začal podobně jako s Kladnem, první akce, první gól. Možná ale právě to nás nějak ukolébalo a pustili jsme zbytečně do hry soupeře. Najednou to bylo vyrovnané a chvilku to dokonce vypadalo, že se nám snad nechce hrát, nebo že jsme unaveni z prvního zápasu. Pak jsme na to ale znovu vlétli a soupeře přestříleli. První polovina 7:3 pro nás. Do druhé poloviny byly pokyny jasné - hlavně nedělat chyby, nenechat soupeře zbytečně skórovat. Jenže někteří hráči si snad pokyny trenéra vykládají přesně opačně...takže jsme dělali chyby, nechávali soupeře střílet a úplně zbytečně jsme si pokazili jinak pěkný zápas, ve kterém jsme byli silnější. Klidně to mohlo skončit o 5 a více gólů pro nás, ale nakonec "jen" 10:7. Ve druhé polovině jsme prostě nechali soupeře hrát. Hattrick si připsali Robin a Pepča.

Díky dvěma výhrám jsme šli do finále. Čekal nás soupeř nejsilnější, domácí tým FBC Texas Longhorns DDM P6. Pořadatel, který je aktuálně asi o 3 koše výš, než my. A někteří hráči snad rezignovali dávno před zápasem, byly slyšet hlasy, jak nemáme šanci, jak jsou lepší atd. Nesmysl, hrát se dá s jakýmkoli soupeřem, jen se to nesmí předem vzdávat. V první polovině jsme byli vyrovnaným soupeřem, a nebýt některých naprosto zbytečných chyb a nepohlídání si volných hráčů, mohlo to klidně končit remízou. Takto se šlo do druhé poloviny za stavu 3:5. Trenér bude nejspíš pokyny příště udílet přesně opačně, protože znovu někteří hráči dělali pravý opak toho, co bylo řečeno na střídačce. I proto jsme najednou byli horší. Přestali jsme hrát, nechali soupeře, aby nás úplně rozebrat a přestřílel. I gólman si vybral své slabší chvilky propouštěl to, co jindy bravurně pochytá. Prostě "zápas blbec", ale i takové se stávají, je to jen sport. Konečné skóre 4:15 bylo pro nás až příliš kruté, ale nelze říci, že nespravedlivé. Kdybychom hráli tak dobře, jak to umíme, mohlo to být mnohem vyrovnanější. Ale i tak podali dnes celkově naši hráči výborný výkon a druhé místo je po předchozích turnajích, které se nám příliš nepodařily, skvělé.