I letos jsme s přípravkou přivítali podzim originálními kousky do III. ročníku soutěže o nejlepší výtvor z kaštanů nebo Halloweenských dýní. Podívejte se na krásné výtvory naší přípravky (v článku).
O víkendu 9. - 10. února jsme s oslabenými sestavami bílých i červených elévů absolvovali 8. soutěžní kolo. A bylo se na co dívat!
V sobotu v ZŠ Mendelova odehráli svůj 5. turnajový koš bílí. Z důvodu velké marodky a začátku jarních prázdnin první poloviny Prahy jsme se museli spolehnout jen na 8 hráčů, a to nás ještě doplnili 4 červení, z toho 2 úplní nováčci, a 1 hráč z přípravky...
První zápas proti Wizards DDM Praha 10 Grey naznačil, že to dnes bude velmi vyrovnané soupeření. Možná i proto, že se bílý tým během první poloviny sezóny, i díky vydatné pomoci červených, vyšplhal až do 5. koše, a hrajeme teď proti silnějším soupeřům. Tak tedy první sobotní zápas, a hned otázka, kdo půjde do branky, když náš jediný gólman Péťa kvůli nemoci nemohl. Do branky se ale hned nebojácně postavil jeho mladší bráška Vojtík, věkem teprve z přípravky, a vydržel tam na všechny tři zápasy. Teď ale k zápasu. Do branky Vojtík z přípravky, do sestavy nováčci Alex a Míra, ze stálé sestavy bílých Jenda, Honzík a Tom, pomohli stálí červení Robert a Šimon. První polovina s Wizards byla velmi vyrovnaná, a skončila 4:4. Dávali jsme si místy pěkné akce, ale soupeř trestal chyby a přeci jen Vojtík je postavou menší a i když pochytal hromadu akcí, ne některé míčky prostě nedosáhl. Ve druhé polovině už jsme bránili trochu lépe, a i když chyby se opakovaly, měli jsme i trochu toho florbalového štěstí, soupeř je netrestal tolik, kolik mohl, proměnil už jen jednu šanci v gól. My jsme dokázali skórovat dvakrát, a tak jsme celkově zvítězili 6:5. Nejvíc gólů se podařilo dát Robertovi.
Druhý zápas proti Panthers Praha C jsme začali výborně. Hezky jsme bránili, šli jsme do soubojů naplno a i když jsme soupeře pouštěli do nebezpečných akcí proti naší brance, skóroval jen jednou, zatímco my dvakrát. Poločas 2:1 pro nás. Do druhé poloviny byl úkol vyvarovat se zbytečných chyb a lépe bránit, ale soupeř přečetl naše slabiny a začal nás tlačit. Skóre se otočilo v náš neprospěch, dělali jsme další zbytečné chyby a přesto, že jsme si je v průběhu zápasu na lavičce říkali, opakovaly se. A soupeř dával další góly. Jenže my jsme se nevzdali a bojovali a když už zbývaly jen necelé dvě minuty do konce a my prohrávali o dvě branky, došlo i na odvolání gólmana a hru ve 4. A vyplatilo se, podařilo se nám snížit na rozdíl jediného gólu. A to nebylo všechno, pořád zbývala necelá minuta. Znovu jsme chtěli odvolat brankáře, když vtom to Šíma z poloviny napálil a bylo vyrovnáno! Ve zbývajícím čase už gól nepadl, a tak jsme videli remízu, konečné skóre 7:7. Nejvíce gólů, vlastně skoro všechny, dával Šimon.
Protože vzájemný zápas Wizards a Panthers skončil vítězstvím Wizards, dostali jsme se se 4 body na první místo naší tabulky. A šlo se do finále, tentokrát proti pořádajícím Olymp Praha Herkules. Jak byly zápasy ve skupině vyrovnané, finále nám ukázalo, že tým bílých tak silný ani s posilami není. I když, není...jak se to vezme. Prvních několik minut jsme byli lepším týmem my. Na soupeře jsme vlétli, dali první gól, k ničemu jsme je moc nepouštěli. Potom se ale začaly ukazovat naše slabiny a soupeř je nemilosrdně trestal. A my z jasně daných gólových situací netrefíme nebo přestřelíme. Ale to se nováčkům dá snadno odpustit, i oni potřebují čas, aby se to naučili. Tak tedy přes slibný začátek poločas skóre 3:7. I s tím by se možná dalo něco dělat, ale soupeř byl prostě lepší a morálka týmu s každým dalším gólem v naší síti o něco víc upadala. Nikdo ale nic úplně nevzdal, pořád jsme bojovali, jen naše koncovka nefungovala, naše obrana jakbysmet. Ale nedali jsme to soupeři zadarmo a i když skóre 4:16 vypadá nelichotivě, proti tak silnému soupeři to vůbec nebylo špatné. A finále a druhé místo v turnaji se počítá!
V neděli jsme s podobně oslabeným týmem červených vyjeli na Kladno. Tým posílil jen Vašek z bílého, který v sobotu byl na rodinné Jizerské padesátce, takže díky němu bylo, stejně jako v sobotu 8 hráčů. Nastalo dilema, kdo půjde do branky, a chvilku trvalo, než svolil Robert, že to na jeden zápas zkusí.
Prvním soupeřem nám byla Acema Sparta Praha Blue. Těšili jsme se na derby, tedy do chvíle, kdy jsme zjistili, že Sparta tu má dneska celkem 3 týmy ve 2 různých koších. A hlavně do chvíle, kdy jsme během zápasu zjistili, že zrovna tým Blue není dnes úplně ve formě. I my jsme přijeli oslabení, ale pořád v lepší kondici než soupeř. Zápas se proto od začátku nesl ve vlažném, odpočinkovém tempu, a nebýt zbytečných nahrávek soupeři, mohlo to být v poločase klidně o 10 gólů pro nás. Ale i skóre 9:5 vypadalo hezky. Do druhé půle jsme šli s lepší obranou, a i když bylo tempo hry pořád volnější, z naší strany se hra trochu vylepšila, takže konečné skóre 20:7 v náš prospěch bylo pro soupeře až moc kruté, ale zasloužené. Ostatně, tak trochu jsme vrátili Spartě skóre, kterým nás vyprovodila ona ve 4. kole. Byť tehdy to nebyla Sparta Blue, ale Black. Pořadatel z Kladna nás příjemně překvapil, a sice vyhlášením hráče utkání. Z naší strany to byl především za tvorbu hry Šimon, i když nejvíc gólů dal v prvním zápase Pepča.
Druhý soupeř byl tým Wizards DDM Praha 10 Black. Gólmani se vystřídali a po troše přemlouvání si to šel v bráně zkusit Míra. Jak byli Wizards Grey v sobotu proti bílým vyrovnaným soupeřem, pak Wizards Black v neděli proti našim červeným nestíhali. Zápas začal podobně jako proti Spartě, ale brzy se ukázalo, že jsou naši borci sehranější a na míčku o něco silnější. Skóre v poločase 10:4 bylo poměrně jasné. Do druhé poloviny jsme nepolevili, začali si více hlídat jednoho nebezpečného hráče soupeře a i přes pár chyb jsme navyšovali skóre hlavně na naší straně. Ve druhé polovině jsme přestříleli soupeře 8:2 a celkové skóre se zastavilo na číslicích 18:6. Hráčem zápasy tentokrát kapitán Filip, nejvíc gólů dal Vašek.
Začali jsme se těšit na finále, ale ještě jsme neveděli, kdo bude náš soupeř. To měl rozhodnout až poslední zápas skupiny, ve kterém Acema Sparta Praha Grey porazila Davli a stala se tak naším finálovým soupeřem. Ve kterém dni se vám povede, že hrajete dvě derby? Nám tentokrát ano. Ve skupině jsme si hladce poradili se Spartou Blue, ale finále prot Spartě Grey nebylo tak snadné jako skupinové zápasy, najednou jsme museli začít hrát, zabrat, jít do toho naplno. Do branky se vrátil Robert, který se rozchytal a hlavně soustředil lépe, než v prvním zápase. Tentokrát to už bylo potřeba, soupeř s námi hrál vyrovnaně a skóre v poločase 5:3 ještě vůbec nic neznamenalo. Do druhé půlky jsme se snažili hrát zodpovědněji, neztrácet tolik míčky v osobních soubojích a vyplatilo se. Bohužel se i hra přiostřila a rozhodčí ji nechával více plynout. Přestože jsme nevyhráli tak výrazným rozdílem, jako zápasy ve skupině, ukázalo se, že propad do 4. koše červenému týmu nepatří a měl by zase hrát nejméně o koš výš. Celkové skóre 12:6 bylo i tak jednoznačné a hlavně zasloužené. Výborně se zapojili oba noví hráči, Ondra hned dobře zapadl do sestavy a Míra si zkusil dokonce jeden zápas chytat.