Ahoj Sašo, moje kariéra se nedá asi nazvat úplně kariérou. Mám za sebou pár let odehraných s kamarády z Amigos, což byla banda kluků, která prostě nejdřív hrála florbal o víkendech po tělocvičnách a později to začala brát trochu vážněji. Začali jsme trénovat častěji, a tak jsme si řekli, že se přihlásíme do ligy. Můžu říct, že do Slavie mě vlastně dostal brácha, který v ní hraje od jejího počátku. Já jsem si po pár letech v lize řekl, že bych chtěl zkusit jít někam výš a ve Slavii jsou ambice postupovat veliké.

Zmínil jsi svého mladšího bratra Tondu, jaké to je hrát s ním, když ti dělá kapitána? Posloucháš ho? Rodiče musí být taky rádi, že vás vidí ve stejném dresu, že?

Jooo, rodiče jsou moc rádi, ale nejvíc ráda je babička. (Smích.) Ale ne, vzhledem k tomu, že je brácha dobrý hráč, nemám nejmenší problém ho respektovat, když mi dělá kapitána. A když říká něco, co se mi nelíbí, tak si to vyjasníme po zápase v šatně. (Smích.)

"Musíme spolu komunikovat a být schopní efektivně pracovat."

Kromě hraní zastáváš ve Slavii funkci i ve vedení klubu, můžeš blíže popsat, co je tvým úkolem?

Dobrá otázka (smích). Mým úkolem je hlavně, abychom v klubu nastavili ty správné pozice a abychom spolu správně komunikovali, abychom byli schopní efektivněji pracovat na úrovni vedení klubu. Potom se hlavně snažíme vytvořit podmínky pro ostatní kategorie –  pro mladší kategorie a jejich trenéry.

V určitých fázích zastupuješ florbalovou Slavii i při jednání se sponzory nebo dalšími spolupracovníky, jak se při tom cítíš?

V první řadě musím vyzdvihnout celý tým ve vedení, kdy mám k ruce pro ekonomické věci Hanku Jíšovou a z pozice sekretáře Jirku Houžvičku, kteří toho už mají hodně za sebou, takže co se vedení klubu týče, mají potřebné zkušenosti. Navíc náš prezident Michal Blahovec se účastní všech jednání, takže to probíhá na úrovni a vždycky se snažíme, aby z každého jednání klub něco získal.

Vyjednávání mimo Slavii je jedna věc, ale co třeba komunikace s lidmi ve Slavii, například s trenéry, s prezidentem nebo i s hráči?

No tak je to na každodenní bázi. To znamená, že se opravdu člověk musí pořád motat na stadionu a se všemi mluvit, komunikovat po telefonu nebo osobně na trénincích. Snažit se prostě co nejvíc všechny ty složky klubu – trenéry, hráče i vedení – propojovat a co nejvíc se bavit o všech věcech, aby se případně zamezilo problémům.

Jak tě při této funkci bere kabina mužského áčka?

Kluci cítí, že jsem taková spojka mezi hráči a vedením a že je to vlastně boj pro dobrou věc. Snažím se poslouchat, co jednotliví hráči, trenér nebo kdokoliv z klubu potřebuje, a myslím si, že to vnímají jako dobrý krok, že je tu nějaký manažer pro komunikaci, který to všechno spojuje.

"Je prostě potřeba makat ve dne v noci."

Jak jde skloubit hraní a funkce ve vedení s tvojí prací a soukromým životem?

(Smích.) To se musíš zeptat přítelkyně. (Významně mrkne na slečnu vedle.) No, je to náročné. I přestože je klub v začátcích. Slavíme jubilejních 5 let od založení, takže té práce kolem je strašná spousta. A protože se snažíme nastavovat nějaké procesy a další věci v klubu, aby to vše správně fungovalo a bylo to lepší. Je prostě potřeba makat ve dne v noci. Jakmile přijdu domů z práce, věnuji se ještě Slavii. Pracuju pro Slavii i o víkendech a je to náročné, ale zatím se to daří. Zaklepu to. (Smích.)

Kromě tohohle všeho také víme, že máš licenci na rozhodčího. Stíháš pískat?

Hele, teď už pískám tak maximálně na kluky na tréninku. (Smích.) Ne, vážně, jako rozhodčí to vůbec nezvládám. Tím, že i hraju, mám plné víkendy. Mužské áčko, občas béčko, občas jde člověk pomoct s pořádáním mladších kategorií, pak zafandit holkám… A aby mi zbyl čas na osobní věci, tak čas na pískání už vůbec není.

Vraťme se ke slávistickému mužskému áčku, kde hraješ. Co říkáš na momentálně rozběhlou sezónu?

Sezóna se výsledkově vyvíjí velice dobře. Ale i přes pár dobrých výsledků, které jsme měli, je hodně na čem pracovat. Máme poměrně široký kádr, což je velké plus, a myslím si, že jsou tam i výrazné individuality, které v téhle soutěži, kde jsme, o sobě dávají hodně vědět. Takže je akorát potřeba to sladit a v těžkých zápasech fungovat jako tým. A myslím si, že jakmile tohle splníme, máme na to postupovat výš, což je cíl.

Jak už jsi zmínil, florbalová Slavia slaví 5 let. Co na to říkáš? A kde bys rád viděl Slavii za dalších 5 let?

Myslím, že těch 5 let je krátká doba pro florbalový klub, ale i za tu krátkou dobou se tady toho podařilo stihnout strašně moc. Chlapi zvládají postupovat, druhou sezónu máme ženský tým, který hraje letos také o postup. Máme skoro kompletní mládežnickou strukturu. Velký cíl je s tím dál pracovat. Za dalších pět let bychom rádi tu strukturu měli stabilizovanou, rádi bychom dál s ženami a muži postupovali a chtěli bychom se postupně postarat i o holčičí mládežnickou strukturu. Za těch 5 let bychom to měli zvládnout.

Jaké jsou teď nejbližší plány Slavie?

Těch plánů je strašně, strašně moc a musíme postupovat po malých krůčcích. Letos jsme se snažili stabilizovat vedení, které bychom na příští sezónu chtěli ještě trochu rozšířit, abychom zvládli pokrýt pořádání, trénování a veškeré aktivity. Zařídit nějaké marketingové věci, abychom měli zajištěné veškeré financování. Příští rok bychom chtěli mít stabilizovanou tu mládežnickou strukturu a chtěli bychom se víc zaměřit na komunikaci Slavie ven, aby se lidé o florbalové Slavii dozvěděli co nejvíc, když už jsme tu těch 5 let. A hlavně taky chceme propagovat florbal.

Jaké jsou tvé florbalové plány do budoucna, jak bude vypadat tvá další sezóna?

Já bych hrozně rád ještě hrál. Já už teď ve svém věku a s funkcí ve vedení musím přemýšlet trochu v krátkodobějším horizontu. Takže teď se soustředím na to, abych dohrál stávající sezónu, a v příštím roce bych ještě rád udělal s týmem nějaký výsledek i na hřišti, než se přesunu už jenom do kanceláře.

Takže s tebou můžeme počítat ve Slavii?

Určitě!

Ještě něco bys rád vzkázal našim fanouškům a čtenářům?

Hlavně nezlobte! (Smích.)

Děkuji, Honzo, za rozhovor a přeji hodně štěstí s mužským áčkem a při dalším zastupování Slavie.

Díky moc, Sašo, měj se.

Autor: Saša