Ahoj Sašo, cíle nebyly vůbec ambiciózní, vlastně jsem přišel s tím, že budu vypomáhat někomu s trenéřinou u dětí a ukázalo se, že tady skoro žádní lidé nejsou. Takže to nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo. To znamená, že se ze mě stal trenér. Udělal jsem si postupně licenci D a nakonec i licenci C a v podstatě jsem se v loňském roce stal hlavním trenérem kategorie elévů, což se letos rozšířilo ještě o mladší žáky.

Proč sis vybral zrovna Slavii?

No Slavia je srdcovka.  Ale trošku paradoxní je, že mě k ní přivedla bývalá žena, protože já jsem předtím žádnému týmu výhradně nefandil. Ale Slavii jsem začal fandit vlastně s ní, zejména v hokeji, ale i florbal mě v minulosti lákal. Nicméně v době, kdy jsem měl trošku ještě snahu se v mladším věku zapojit do Slavie jako hráč, mi opětovně přišlo, že je zkrátka přetlak hráčů, tak jsem to ani nezkusil.

Krom florbalu máš dceru a práci. Jak je pro tebe těžké skloubit všechny tyto aktivity?

Tak s dcerou je to složitější, protože se o ni teď aktuálně střídám, to znamená v dny, kdy mám trénink a zároveň dceru, musím z tréninku hodně rychle spěchat, abych ji stihl vyzvednout ze školky. Stejně tak ve dnech, kdy máme třeba turnaj, ať už s dětmi nebo s áčkem, je složitější dát to dohromady. Ale vypomůže samozřejmě rodina, popřípadě na turnaj elévů není problém vzít dceru s sebou, přeci už jí bude za půl roku 5 let.

Co se týče práce, mám naštěstí svoji firmu, takže si můžu svůj čas řídit podle sebe, to znamená organizovat si kalendář tak, jak potřebuju. Bohužel někdy jedu na trénink na úkor zákazníků a firma tím trpí, ale to je prostě život, vybral jsem si to sám.

"Do budoucna máme na čem stavět a myslím, že potenciál je tady velký."

Jsi trenér elévů a mladších žáků. Jaké naděje slávistického florbalu v těchto kategoriích vidíš?

V elévech určitě jo, protože tam jsou malé děti, které si myslím, že mají šanci se do budoucna hodně naučit a postupovat pořád dál a dál a jsou tam hodně šikovní kluci. U těch mladších žáků je to trochu složitější, protože přece jenom už jsou starší a přišli k nám poměrně pozdě a předtím třeba nikdy florbal nehráli, takže na některých z nich je vidět, že pravděpodobně u florbalu nezůstanou. Ale dokud to ty kluky baví, tak nevidím důvod, proč by měli odcházet.

Jak bys obecně zhodnotil slávistickou mládež?

Obecně… Obecně je nás pořád málo, hlavně dětí je v současné době málo. Přisuzuji to tomu, že se mládežnické kategorie otevíraly teprve loni a v letošním roce. I přes mohutný nábor těch dětí nepřišlo tolik, kolik jsme si představovali. Do budoucna ale určitě máme na čem stavět a myslím, že potenciál je tady velký.

Na čem si v trénincích, jako hlavní trenér elévů a mladších žáků, nejvíc zakládáš?

To je těžká otázka. (Smích.) No, myslím si, že i díky tomu, že jsem starší, mám určitou schopnost improvizace. Například když mám připravený trénink pro určitý počet dětí, mám to nějak rozvržené a vymyšlené a mám k ruce i asistenty, a najednou se stane, že těch dětí je o 6 nebo 8 míň, je potřeba na místě zaimprovizovat. Nebo když se třeba nějaké cvičení nevydaří tak, jak jsme si představovali, tak zkrátka během chvilky, když člověk vidí, že se to nepodařilo, že to ty děti nebaví nebo že to nevypadá, tak jak si to člověk připravil teoreticky, je potřeba zaimprovizovat. Myslím, že ta schopnost na místě to utnout a vymyslet okamžitě nějaké jiné cvičení, je asi to, na čem si zakládám.

Jakým směrem si myslíš, že by se měl dětský florbal ubírat?

Myslím si, že tím, který máme tady ve Slavii. To znamená nejít cestou velkých klubů, kterých je v Praze 5 až 6, nenabírat děti horečně jenom proto, aby se do klubu přilily peníze z příspěvků, ale mít těch dětí tak akorát, aby si všichni dokázali zahrát a aby to všechny bavilo, aby tam vznikla nějaká parta, aby se zkrátka ty děti více skamarádily. Určitě by se mi nelíbilo, kdybychom těch dětí nabrali tolik, že by si ani všechny nezahrály nebo že bychom museli nastavovat podobný systém, jako mají ostatní, kdy se před turnajem musí řešit, kdo pojede a kdo ne.

Zmínili jsme, že máš pod sebou dvě kategorie – elévy a mladší žáky. Plánuješ s těmito kategoriemi nějaké výjezdy na turnaje po skončení sezóny?

Ano, v plánu jsou zatím tři turnaje. Dva jednodenní a jeden vícedenní. Na jednodenní turnaj pojedeme s elévy do Jičína, kde jsme byli už loni na prvním ročníku. Tak letos pojedeme na druhý ročník. Je akorát trošku nešťastné, že se nám to setkalo v jeden víkend s posledním turnajem sezóny, který je v neděli a zmiňovaný turnaj v Jičíně je v sobotu. Ale oslovili jsme rodiče a oni s tím nemají problém. A navíc kluci chtějí jet, takže pojedeme. Jednodenní turnaj máme i s mladšími žáky. Tam zatím nejsme přihlášeni, ale máme v plánu jet do Náchoda na první ročník jejich turnaje. Co se týče vícedenního turnaje, stejně jako loni se s elévy chystáme na Nisa open.

"Nejvíc člověk získává tou praxí, tím trénováním."

Jaký máš plán s těmito kategoriemi do budoucna?

Do budoucna si myslím, že by se měli oddělit tréninky, protože elévové a mladší žáci dosud trénují dohromady. Záleží to ovšem na tom, kolik přijde nových dětí. Vidím, že i když jsou tyto kategorie vedle sebe a věkově jsou si ty děti hodně blízko, mají rozdílný přístup a někdy nepomůže si je rozdělit jen v rámci haly. Respektive pomůže to, ale ne vždycky se to podaří, protože když přijde málo dětí, tak nemá smysl dělat rozdělený trénink. Takže v případě, že bude více dětí, představoval bych si samostatné tréninky jednotlivých kategorií.

Florbalová Slavia slaví 5 let. Kde bys rád viděl Slavii za dalších 5 let?

Tak za 5 let by bylo určitě fajn, kdybychom měli plnou mládežnickou strukturu a kdyby se mužům podařilo postoupit do vyšších soutěží – minimálně do divize nebo do národky. Obecně by bylo super, kdyby Slavia získala lepší jméno, protože co tak slýchám, ostatní na Slavii trošku nadávají.

Máš tušení proč to tak je?

To nemám, ale možná právě proto, že jsme nevznikli před 20 lety, ale teprve nedávno. To může být jeden z důvodů. Samozřejmě taky kvůli značce, kterou se před naším prezidentem nikomu nepodařilo domluvit. To je možná další důvod, proč jsme trnem v oku některým klubům.

Prošel jsi za rok a půl dvěma trenérskými školením a máš licenci C, co ti tato školení přinesla a co máš v plánu dál?

Jednodenní déčkové školení pro mě určitě bylo velmi přínosné, protože jsem se do té doby trénování nevěnoval. Ukázalo mi to, jakým způsobem vlastně vůbec s tím trénováním začít. Třídenní céčkové školení je oproti tomu déčku obrovským vylepšením toho, co se člověk dozví. Na druhou stranu nejvíc člověk získává praxí, tím trénováním. Určitě jsou ta školení velkým přínosem a jsem pro, aby byla zachovaná. Jen trošku nechápu, proč třeba mezi céčkem a béčkem je tak propastný skok. Ten, kdo si udělá céčko a chtěl by nějaké lepší školení, má vlastně jen jednu možnost, a to absolvovat celoroční školení na licenci B. A to už je pro řadu lidí hodně náročné.

"Atmosféra v áčku je teď momentálně velmi dobrá."

Už jsme zmínili, že jsi i gólman slavistického áčka.

Je to tak. (Smích)

Co bys nám řekl o kabině slavistického mužského áčka?

(Smích.) No, eh, je tam sranda. Každopádně já jako gólman se zase tolik nezapojuju mezi hráče. Občas se i převlékám mimo, jelikož mám spoustu gólmanského vybavení a když třeba jdeme na trénink ve čtyřech gólmanech, tak bychom se s hráči nevešli. Jinak obecně atmosféra v áčku je teď momentálně velmi dobrá. Je to asi i díky tomu, že se nám daří, jsme první v tabulce po polovině sezóny, takže doufám, že to půjde dál a podaří se nám postoupit z prvního místa.

Každoročně k nám chodí spousta nových hráčů do mužského áčka. Co ty na tyto změny?

Určitě je fajn, když přijde nějaký nový šikovný hráč, který se dobře zapojí a zapadne do týmu. I v letošní sezóně přišli noví hráči, kteří jsou velkým přínosem, nechci jmenovat konkrétně. Ne vždycky se to ale podaří. Často přijdou lidi z jiných týmů, kde třeba nedostali tolik prostoru na hřišti, a na našich trénincích pak vyplyne, že ten důvod je, že holt nejsou ani tak dobří, aby měli na naše áčko.

Je něco, co bys rád vzkázal čtenářům a fanouškům?

Určitě, aby neseděli doma! Pokud nedělají žádný sport, aby se do něčeho pustili, protože sport je fajn a je úplně jedno, jestli člověk dělá nějaký sport ve dvou nebo kolektivně. Samozřejmě florbal je pro mě nejlepší volba, takže doporučuju zkusit florbal, ale pokud někomu vyhovuje jiný sport, tak ať zkusí jiný. Ale hlavně ať nesedí doma.

Děkuji, Martine, za rozhovor a přeju hodně štěstí s dětskými kategoriemi a snad klapne i ten postup s mužským týmem.

Díky, snad to vyjde.

Autor: Saša